Klasické styly ginu

Od přísného London Dry po zapomenuté receptury staré Anglie.

London Dry Gin – Král čistoty

Tento styl je považován za „zlatý standard“. Přestože nese v názvu Londýn, může se vyrábět kdekoliv na světě. Název odkazuje na metodu výroby, nikoliv na místo původu.

• Pravidla: Veškeré aromatické látky (botanicals) musí být přidány během destilace. Po destilaci se nesmí přidat žádná barviva ani aromata.
• Cukr: Smí obsahovat maximálně 0,1 g cukru na litr (proto "Dry" – suchý).
• Chuť: Dominantní jalovec, citrusy a suchý, čistý závěr.
• Využití: Ideální pro Gin & Tonic a legendární Martini.

Old Tom Gin – Sladký návrat historie

Old Tom byl nejoblíbenějším stylem v 18. a 19. století. Je považován za „chybějící článek“ mezi holandským Geneverem a moderním London Dry.

• Chuť: Sladší a plnější než London Dry. Sladkost dříve maskovala nedokonalosti destilace, dnes se přidává záměrně pro jemnost.
• Využití: Je klíčovou ingrediencí pro historický koktejl Tom Collins nebo Martinez.

Plymouth Gin – Unikát z přístavu

Dlouhou dobu šlo o jediné chráněné geografické označení ginu na světě. Dnes jej vyrábí pouze jediná palírna v anglickém Plymouthu v budově bývalého kláštera.

• Chuť: Oproti London Dry je méně jalovcový a více zemitý. Obsahuje více kořenových botanicals (andělika, lékořice).
• Charakter: Má velmi jemný, téměř krémový závěr.
• Zajímavost: Byl to oficiální gin britského námořnictva (Royal Navy).

Distilled Gin – Svoboda tvořivosti

Tato kategorie je velmi široká. Na rozdíl od London Dry umožňuje výrobcům přidávat aromata i **po destilaci**.

• Proces: Část chuti se získá destilací a část může být přidána formou esencí nebo macerací (louhováním) čerstvého ovoce po destilaci.
• Moderní trendy: Do této kategorie spadá většina moderních ovocných ginů, růžových (pink) ginů nebo ginů, které používají velmi jemné botanicals, jež by destilace zničila (např. okurka nebo okvětní lístky růží).

Rychlý přehled stylů